Jak vnímáte dění na trhu s uměním v loňském roce? Odrazily se rekordní prodeje na aukcích i v situaci galerií?
Občasné závratné prodeje na aukcích se do situace v soukromých galerií již promítly. Většinou jde o zavedená jména, kdy každý poučený zájemce rozezná kvalitu. Oním odrazem by snad mohlo být zvýšení hodnoty daného autora. Na aukci se dosáhne někdy díky adrenalinu při dražbě ceny, jakou by se soukromý galerista ve svém portfoliu možná neodvažoval stanovit.

Mění se nějak přístup kupců k současnému umění?
Stále platí, že část zájemců kupuje jako investici, část z nadšení. Často se tyto přístupy prolínají.

Jak vnímáte vztah mezi aukčními síněmi a galeriemi a co si myslíte o prodejích současného umění přes aukce a prostřednictvím internetových galerií?
V našem prostředí, které je vlastně ve všech oborech jiné než jinde, není na místě negativní kritika. Málokterá (je-li taková) soukromá galerie si může dovolit uzavřít s autorem exkluzivitu. Není tedy možné bránit autorovi, aby svá díla prodával/nabízel prostřednictvím různých platforem. Gentlemanské dohody mezi umělcem a „jeho“ galeristou je schopno velice málo jedinců. Dnes se většina tvůrců objevuje jak v kamenných, tak v internetových galeriích, případně na aukcích. Jak jsem již zmínila, výsledky na aukcích ovlivňují cenu umělce. Pro mne byla na nedávné aukci nejúžasnějším zážitkem doslova bitva o nádherné dílo Zbyška Siona. Zájem o tohoto skvělého malíře byl vždy spíše průměrný. Zde konečná cena jeho obrazu dosáhla nárůstu 500 procent! Je tedy pravděpodobné, že díky aukcím je hodnota díla těchto vyvolených potvrzena i navýšena.

V čem je dnes smysl kamenných galerií?
Mnozí milovníci výtvarného umění nedisponují ani dnes takovými finančními prostředky, aby si mohli dovolit koupi originálního výtvarného díla. Pro ně jsou výstavy v soukromých galeriích, jejichž aktuálnost je téměř nesrovnatelná se státními/městskými galeriemi, velkým obohacením. Tyto galerie prezentují nejnovější trendy na poli současného výtvarného umění, v tom vidím jejich smysl. Mohou dle svého výběru uvádět začínající autory, pozapomenuté umělce, svým způsobem nejsou ničím omezováni – harmonogramem, pevnou dramaturgií a podobně, kterou by jim diktoval někdo druhý. To považuji za výhodu. Na druhé straně, co se týká provozu „kamenné“ galerie, sama vím, jak je náročné její fungování finančně udržet. Rozumím proto nárůstu internetových galerií, které se v poslední době stále více prezentují na našem veletrhu ART PRAGUE.

Platí, že Češi nekupují nic jiného než obrazy?
Pravdou je, že malba u kupců – zájemců převládá. Je pozoruhodné, že dříve preferovaná grafika je již delší dobu na ústupu. Dnes je však stále možné zakoupit originální malbu mladého autora cenově srovnatelnou s grafikou autora zavedeného, občas tomu tak je i u mladého sochaře.

Jsou čeští sběratelé ochotní kupovat konceptuální umění, video či fotografii?
U těchto oborů máme před sebou ještě dlouhou cestu. Ovšem i v zahraničí se sběratelé těchto médií začali profilovat teprve v 70–80tých letech. Dle mé zkušenosti máme stále časový skluz cca 30 let, takže doufám, že nastupující generace se ohlasu dočká.

Jak je to dnes s prodeji soch? 
Svízelné. Jiný termín neznám.

Jaká je pozice galerií, akceptují je sběratelé jako partnera, nebo stále přetrvává snaha je obcházet a nakupovat přímo z ateliérů? 
Situace se zcela jistě lepší. Seriózní zájemci nakupují vždy prostřednictvím galerie. Ovšem díky tomu, že jde z 80 procent o podnikatele, respektují své kolegy – galeristy.

Proměnil se za poslední roky nějak profil lidí, kteří kupují současné umění?
Jasný profil je neměnný – jde o vzdělané lidi, a to v jakémkoliv oboru. A v poslední době se ke střední a starší generaci poměrně výrazně připojují mladí lidé.

Nakolik odhadujete roční obrat galerií, které se účastní veletrhu Art Prague?
Dle každoročních ohlasů po skončení ART PRAGUE je zřejmé, že jejich obrat je uspokojující. Přesné číslo nezjišťujeme.

Máte nějaký prodej, kterým byste se za loňský rok ráda pochlubila?
Sama jako galeristka jsem byla na loňském ART PRAGUE potěšena prodejem autorů jak těch nejstarších, tak nejmladších. Zcela "vyprodána" byla díla Květy Pacovské a Bedřicha Dlouhého, zájemce si našla i mladá tvorba Lukáše Kani, Zuzany Růžičkové či Karla Štědrého. Finanční rozmezí bylo od 10 do 450 tisíc korun. Další významné prodeje následovaly po skončení veletrhu.

XVI. ART PRAGUE
místo: Kafkův palác, Nám. Franze Kafky 3, Praha 1
termín: 28. 2.–5. 3. 2017, vernisáž 27. 2. od 18:00 hod.
www.artprague.cz