Katalog Schikanederových děl, který vyšel u příležitosti umělcovy velké výstavy, jež se konala v roce 2012 ve Valdštejnské jízdárně, obraz Zimní květ reprodukuje pouze černobíle s poznámkou, že byl v roce 1888 publikován v časopisu Světozor a že je pravděpodobně totožný s obrazem Procházka, který malíř o rok dřív představil na výroční výstavě Krasoumné jednoty.

Pohled do dobových recenzí výstavy potvrzuje správnost této konstrukce. Ve formě grafiky byl obraz ve Světozoru publikován v lednu 1888, zmínky o něm však v časopise najdeme již v červnu a v listopadu předcházejícího roku.

Schikaneder salon Krasoumné jednoty, který probíhal od 15. dubna do 15. června 1887, obeslal dvěma diametrálně odlišnými díly: dvoumetrovým obrazem Smutná cesta, který zachycuje žebřiňák vezoucí rakev a truchlící matku či ženu zemřelého, a menším plátnem Na procházce s výjevem dámy z vyšších vrstev a jejích dětí v zimní krajině.
 

"Smutný návrat je jedním z těch obrazů i obsahem i barvou náladu truchlivou tlumočících, jakýchž z ruky Schikanederovy již celou řadu známe. (…) Šedé tóny barevné v krajině této převládající, plocha vodní, zpola holé větve stromů, skleslá posice stařenky, chudý šat její i vozky, jenž blátivou cestou dřevěnky svoje vleče, dodávají celku charakteru naskrze jednotného a v jednotnosti své procítěného. Z ryze malířského stanoviska jest skorem zajímavější genrový motivek mladou dámu s chůvou a dětmi na procházce nám převádějící," referoval o Schikanederových obrazech dva týdne před koncem výstavy Světozor.

Autorkou textu byla Renáta Tyršová, třiatřicetiletá vdova po zakladateli českých dějin umění Miroslavu Tyršovi, která své texty signoval zkratkou R. T–á. Ve svém popisu dále pokračuje: "Zasněžená krajina působí sice poněkud mrtvě, ale postavy prozrazují svědomité studium. Velmi dobře podařilo se Schikanederovi smířit zejména postavu mladé paní, v temnou toilettu oděnou, se světlým pozadím a okolím. Také kvalita a hodnota tónů barevných, jak pod šedým nebem zimním se jeví, jest s jemným citem věrně dle skutečnosti vystižena."
 

Reprodukci Smutné cesty časopis na svých stránkach otiskl začátkem listopadu 1887 a doprovodil ji krátkým profilem tehdy dvaatřicetiletého umělce. "Stoje pod praporem moderním, Jakub Schikaneder vyvinul se ve svéráznou individualitu uměleckou. (…) Schikaneder teprve dosáhl vrcholu svého uměleckého vývoje, i lze od něho v době příští právem očekávati díla, jež jméno jeho proslaví ke cti českého umění," končí tento text.

Obraz Zimní květ je zde zmíněn jen okrajově a znovu pod svým alternativním názvem: "Od r. 1885 Schikender náleží učitelskému sboru na státní umělecko-průmyslové škole v Praze, kdež po boku prof. Ženíška blahodárně působí. Z této doby poslední datuje se opět řada zdařilých, význačných obrazů, z nichž Zimní procházku Světozor přinese v ročníku příštím."

Za pozornost rovněž stojí, že malíř je zde již označován za impresionistu. "Schikaneder hlásí se v jistém případě k impressionismu. Tažme se ho, kdy pokládá obraz za hotový, a odpoví nám zajisté, že tenkráte, když se mu zdařilo vzbudit dojem, který zamýšlel. On ví, že čím širší je provedení, čím méně důrazu na propracování podrobností je položeno, tím spíše celek patřitele dojme náladou jednotnou," konstatuje Renáta Tyršová.

Avizovanou reprodukci Světozor otisk v druhém lednovém čísle ročníku 1888 a to již pod názvem Zimní květ. "Svěží, krásné, narůžovělé poupě, karající ze lži výrok, že zima je bez květů. Poupě z rajských niv – andělíček, robátko. (…) Sníh pokrývá ještě celý kraj, větve jsou holy, nebe smutné; ale jak to dítě – ten zimní květ – jde kolem, jako by cosi ve vzduchu tálo, sněť se zakývá, vzduchem prokmitne paprsek – předzvěst jara," čteme v doprovodném popisu.

"Zvláštní půvab dýše z tohoto obrazu Schikanederova, šťastného invencí, zdařilého provedením. Klidná, milá nálada z něho vane, kterou nesnadno však slovy označit. Vycítí ji každý, kdo má mysl vnímavou, a ji váben neodtrhne se tak snadno od obrázku, jenž prostředky jednoduchými, prostými dociluje značného dojmu. Toť známkou síly," končí toto laudatio.
 

Jak řekl majitel aukční síně Vladimír Lekeš v rozhovor pro Českou televizi, obraz objevil Tomáš Vlček, autor řady Schikanederových výstav, v sídlištním bytě na Praze 4. Výstavu Jakub Schikaneder: Mistr nálad a melancholické poezie je v pražském Mánesu možno navštívit do 17. prosince. Obraz Zimní květ bude znovu k vidění příští rok na jaře, kdy jej společnost Adolf Loos Apartmen and Gallery zařadí do své aukce.